Část 1: Proč začít filozofií?
Úvod
Pokud jste se kdy setkali s indickou astrologií (jyotish) možná vás zaujaly její techniky: výpočty, domy, aspekty, daša systémy. Možná vás lákalo naučit se číst horoskopy, předpovídat budoucnost, nebo prostě jen pochopit sami sebe. A možná si říkáte: “Proč se musím nejdřív prokousávat nějakou filozofií? Nemůžu se prostě naučit jen techniku?”
Odpověď zní: můžete. Ale bez filozofického základu budete jako někdo, kdo se naučil číst noty, ale nikdy nepochopil, co je hudba. Budete umět mechanicky aplikovat pravidla, ale nikdy nepochopíte, proč to funguje, co to vlastně děláte, a především – jak to správně interpretovat.
Co je vlastně jyotiš?
Slovo jyotiš pochází ze slova jyoti, což v sanskritu znamená “světlo”. Doslovně přeloženo je to tedy: “věda o světle” nebo “věda o nebeských světlech”. Už v samotném názvu je skryta podstata: jyotiš není primárně o předpovídání budoucnosti. Je o osvětlení – o tom, jak vnést světlo do temnoty nevědomosti o sobě samém.
V indické tradici je jyotiš klasifikována jako Vedanga – “končetina Véd“ nebo „větev Véd”, pomocná věda, která slouží k pochopení posvátných textů a fungování vesmíru. Není to okultní praxe na okraji společnosti, ale součást hlavního proudu indického vědění, stejně jako gramatika, astronomie nebo rituální věda.
Zde je první zásadní rozdíl od toho, co možná znáte:
Pokud se dnes na Západě učíte astrologii, pravděpodobně vám nikdo nebude vysvětlovat Platóna, Aristotela nebo hermetickou filozofii. Moderní kurzy začnou planetami, znameními, domy, aspekty – technika nejdřív, filozofie možná nikdy. To proto, že západní astrologie prošla v posledních staletích významnou proměnou. Tradiční forma – helénská, středověká, arabská – byla pevně zakořeněna ve své filozofii. Ale moderní západní astrologie se často vyučuje jako technika oddělená od svých filozofických kořenů – pouze jako psychologický nástroj nebo systém archetypů.
Jyotiš tuto diskontinuitu nezažila. Stále se učí a praktikuje v rámci téhož filozofického kontextu jako před tisíci lety: karma, reinkarnace, moksha, dharma, cyklický čas. Nelze jí “sekularizovat” nebo odtrhnout od védské kosmologie, protože tyto koncepty nejsou jen pozadí – jsou samotnou tkání systému. Nemůžete pochopit, proč se počítá s Rahu a Ketu (nejsou fyzické planety), bez konceptu karmy. Nemůžete interpretovat daša systém bez pochopení cyklického času. Nemůžete vysvětlit, proč horoskop “funguje”, bez indického pojetí propojené reality.
Proč nemůžete pochopit techniku bez filozofie
Představte si, že se učíte jógu. Můžete se naučit pozice (ásany) jako gymnastické cviky. Budete umět udělat dokonalou stojku na hlavě nebo lotosovou pozici. Ale pokud nechápete, že jóga je cesta k uklidnění mysli a spojení s vyšším vědomím, zůstanete jen u povrchu. Nebude vám jasné, proč se před cvičením medituje, proč se zpívají mantry, proč je důležitý dech.
Jyotish bez filozofie je jako GPS bez pochopení, kam chcete jet :technika funguje, ale k čemu?
Co od této série můžete očekávat
Tato série vás provede základními filozofickými koncepty, které jsou nezbytné pro pochopení jyotiš. Nejsme tady proto, abychom z vás udělali indické filozofy nebo abyste museli přijmout nějaké náboženské přesvědčení. Jsme tady proto, abyste rozuměli způsobu vidění světa, ze kterého jyotiš vychází.
Klíčové body této části:
- Jyotiš není jen technika – je to součást komplexního filozofického systému
- Bez pochopení filozofie budete umět aplikovat pravidla, ale ne je skutečně chápat
- Nemusíte “věřit” v indickou filozofii, ale musíte rozumět jejímu pohledu na svět
- Účel jyotiš není primárně předpovídání, ale poznání sebe sama a pochopení sebe sama
- Toto je příprava – teprve pak má smysl studovat techniku
Časté mýty
“Filozofie je zbytečná, chci jen praktické znalosti” Bez filozofie nepoznáte, co je správná interpretace a co ne. Budete dělat mechanické chyby.
“Filozofie je příliš složitá pro začátečníky” Základy jsou překvapivě jednoduché a praktické. Komplikují se až na pokročilých úrovních.
“Musím být hinduista, abych rozuměl jyotiš?”
Hinduismus není náboženství, ke kterému byste “konvertovali” v tom smyslu, jak to známe ze západních náboženství – není tady křest, není formální přijetí víry jako v islámu nebo judaismu. Z hinduistického pohledu se všichni rodíme jako součást dharmy, univerzálního řádu, a různé cesty jsou jen různými způsoby, jak se k této pravdě vracíme.
Ale studium jyotiš vás přirozeně přivede k duchovní praxi. Spousta lidí na Západě, kteří se jyotiš aktivně a vážně věnují, praktikuje tzv. sádhanu – duchovní praxi zahrnující meditaci, mantry, rituály nebo jógu. Proč? Protože když opravdu pochopíte indické vidění světa – propojení všeho, cyklickou povahu času, karmu – dospějete k názoru, že to vše dává smysl, že “hinduismus” není ani tak náboženství, ale věda o naší existenci, která vlastně vysvětluje všechno. A z této realizace přirozeně vychází touha praktikovat. Není to nátlak ve formě “musíš to dělat, jinak nebudeš dobrý astrolog”. Je to vnitřní pochopení, že bez této praxe, bez spojení s hlubšími úrovněmi reality, nelze správně číst horoskop a činit správné závěry.
Sádhana (doslova “prostředek k dosažení cíle”) je systematická duchovní praxe, která kultivuje čistotu mysli, intuici a schopnost vnímat jemné vzorce. Jak jsme řekli v druhé části – vše v indické filozofii je propojeno s vesmírem. Astrolog musí být s tímto celkem spojen, aby mohl správně interpretovat jeho projevy. A když jednou skutečně pochopíte filozofii, sádhana přijde sama.
Co přijde v další části
V příštím článku se podíváme na základní světonázor indického myšlení – jak se liší od západního přístupu k realitě, čas, a kauzalitě. Pochopíme, proč Indové mluví o miliónech let, co znamená cyklický čas, a co je koncept vzájemné propojenosti všeho.
Bez tohoto základu by vám filozofie karmy a reinknarnace (které přijdou v dalších dílech) připadaly bizarní. S tímto základem dávají smysl.
Máte otázky nebo něco vám není jasné? To je v pořádku. Některé koncepty se plně objasní až v kontextu dalších článků. Pokračujte dál – obrázek se začne skládat.